Kdy vyšli Hebrejci z Egypta?

5. února 2006 v 18:29 |  Hebrejci v Egyptě
1) Možná za vlády Merenptaha (1224 - 1214) - 19.dynastie jeho otec byl Ramesse II. mohl by být Mojžíš Ramessovým nevlastním synem? Za Ramesse II.bylo postaveno mnoho chrámů aj. mohly je postavit Hebrejci? Hebrejce by mohl zotročit nejspíš Ramesse I., protože založil novou dynastii, mohl by být doslova"nový král". Za Sethiho I. nebo spíš za Ramesse II. by mohli být házeni do Nilu malí izraelští chlapci (novorozeňata). Tedy Mojžíšovo narození. A vyvedení z Egypta za Merenptaha. A proč ne za Ramesse II.? Protože Ramesse II. zemřel okolo 100 let. Mohl by se ve sto letech hnát na voze za otroky? Ovšem to by vycházelo, že Josef byl v Egyptě okolo r. 1644 za druhého přechodného období. Tehdy v Egyptě byla decentralizace a zmatek. Proč by se Josef ubydlil se svou rodinou v Egyptě v tak nejistém období?

2) Mohlo to být i za spoluvlády Thutmose III. (1479 - 1425) a Amenhotepa II. (1427 - 1401) -18.dynastie.
- to by znamenalo, že král, který nechal Hebrejce zotročit byl Ahmose I. Ahmose vyhnal Hyksósy z Egypta a nesnášel cizince. Mojžíš by se narodil za Thutmose I., který měl charakter: "válečník známý svou bezohledností" - mohl povraždit Hebrejské chlapce? Jeho dcera byla známá Hatšepsut, mohla vytáhnout Mojžíše z Nilu?
Za Thutmose III. a Amenhotepa II. by mohli Hebrejci vyjít z Egypta.
(Thutmose III.-Amenhotep II. otec-syn) V té době mohl být Amenotep II. na výpravě do Palestiny. Mezitím mohlo odbýt 10 Egyptských ran a v té poslední zahynul Thutmosův vnuk a Amenhotepův nejstarší syn. Thutmose mohl zahynout v moři.
Při návratu do Egypta se Amenhotep II. musel dozvědět o všech novinkách. Pak popravil několik lidí a poslal jejich hlavy nabodnuté na kůly po Nilu. Proč? - Nejspíše si musel upevnit moc. Byly nepokoje? Poté odjel do Núbie a nabral tam spoustu otroků. Jeho syn nechal zapsat (
stéla pod Velkou sfingou), že nebyl prvorozený syn Amenhotepa II.
Ve městě Achetatonu - (zářící obzor boha Atona) postaveného Achnatonem se nalezly dopisy od kenaanských králů, ve kterých stálo, že je ohrožuje jakýsi kmen "Hebiru". Tyto dopisy byly adresovány Amenhotepovi III., Achnatonovi (Amenhotepovi IV.) a Smenchkarému. Kdyby to tak opravdu bylo, Josef ( přičtením 430let + 1425 let-vyjití Hebrejců z Egypta = 1855 př. Kr.) mohl být v Egyptě za panování Senvosreta III. (1872 - 1853) - 12.dynastie - Střední říše.
Thutmose III.

Kartuše se jménem Thutmose III.
Kartuše se jménem královny Hatšepsut


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Za jakého faraona si myslíte, že vyšli Hebrejci z Egypta?

Za 1) Merenptaha 17.8% (8)
Za 2) Thutmose III.a Amenhotepa II. 57.8% (26)
Za nějakého jiného.(napište prosím do komentářů za koho jiného) 24.4% (11)

Komentáře

1 Karl Karl | 10. února 2006 v 10:17 | Reagovat

Noel 007 kde si odepiš

2 Hroch Hroch | 26. února 2006 v 20:56 | Reagovat

Za 3) vyšli totiž za Karla IV.

3 Já | 26. února 2006 v 21:00 | Reagovat

Hrochu si tady?

4 Rasto Rasto | E-mail | 10. července 2006 v 14:26 | Reagovat

Ja si tiez myslim, ze to mohlo byt za vladyThutmose III a Amenhotepa II.

5 Ramzesik Ramzesik | E-mail | 7. prosince 2006 v 20:59 | Reagovat

Chcel by som sa aj ja pripojiť k diskusii o obdobi Exodu Izraelcov z Egypta.

Podla Biblickej chronologie sa Exodus Hebrejcov z Egypta odohral r.1446 p.K. ( 1 král 6,1) - 4.rok vlády kráľa Šalamúna bol r.966 p.K. + 480 rokov od vyjdenia z Egypta = r.1446 p.K.

Bolo to za vladnutia faraona Amenhotepa II. ( vládol od r.1450 - 1425 p.K.). Je velmi zaujimave ze aj samotne egyptske dejiny nepriamo potvrdzuju zmeny z zahran.politike Egypta, nasledky 10 pohrom a zmeny v nabozenskej oblasti - sen Thutmosa IV. a neskor reforma Achnatona. Niektori historici tvrdia ze zidovsky monoteizmus sa vytvoril z Achnatonovej viery v Atona, ale staci len trochu  "otvorit" oci a nie Zidia, ale sklamani Egyptania sa museli vazne zamyslat nad neschopnostou ich " bohov" ochranit svojich ctitelov od ran Hospodina - Boha otrokov Hebrejcov.

Bol som sam prekvapeny, kolko az necakanych spojeni medzi spravou Biblie a dejinami Novej rise existuje. Biblia si nevymysla, ba naopak je tu uzasna zhoda. Tak tolko odo mna.

6 Marky Marky | E-mail | 26. března 2007 v 21:22 | Reagovat

Mojzise adoptovala egyptska princezna za Sethiho I. a exodus se odehral za Raamsese II.

je to z toho duvodu,ze Buh zasahl (poslal Mojzise z pouste aby se setkal s faraonem a predlozil mu svoji zadost-vyvest Izraelity do zeme zaslibene) v dobe,kdy Izraelite nejvice narikali a trpeli.

a to bylo,kdyz se stavelo nejvic chramu a palacu....

a to bylo za Sethiho I a Raamsese II.

(v bibli se pise,ze MOjzis se narodil v dobe,kdy se stavelo Rameeseum..)

7 Prokop Remeš Prokop Remeš | E-mail | Web | 3. srpna 2010 v 10:24 | Reagovat

Co tak trochu vidím do současné historické a archeologické problematiky, za jeden z největších biblických problémů je považována realita a případná historická identifikace pobytu Izraelců v Egyptě a jejich následného útěku přes Rákosové moře. Když už se v současné době uznává nějaké historické pozadí takové události, klade se nejčastěji do období 13. století př.n.l., do období vlády faraona Ramesse II. Jen část historiků stále drží teorii, s kterou přišel již před dvěma tisíci lety Josef Flavius, že totiž události pobytu v Egyptě a následného exodu ukazují na období 15. dynastie, kdy Egyptu vládli Hyksósové (podle dnešních názorů šlo o Kenaance!). Ale jen nepatrně z nich přijímá i Flaviovu teorii, že faraonem "exodu" byl Thutmose III. Jenže neukazují všechny indicie ve skutečnosti právě na tuto historickou periodu?

a) Přestože sami Izraelci si to neuvědomovali a podkládali jménu Mojžíš chybnou hebrejskou etymologii "vytahující", podle profespora Hellera jsou ve skutečnosti v dnešní době považována jména Mojžíš, Áron a Miriam za jména egyptská. Mojžíš, egyptsky Mesu znamená egyptsky syn (jméno faraona Ramesese znělo původně Ra Mose, "Syn boha Ra", Tut Mesu "Syn boha Thovta"). Jméno Áron prý souvisí s egyptským slovem Arn, které znamanelo "veliké je jméno" a Miriam prý vysvětlují lingvisté jako spoijení slov "Merí" a "Amon", což znamená "milovaná Amonova".

b) Bible mluví v souvislosti s exodem z Egypta a "sloupu ohnivém a oblakovém" ... nemohlo jít o připravující se a realizovaný vulkanický výbuch, který se udál v roce 1470 př.n.l. na ostrově Thera? To přece musel být jev, který musel být vidět z celého východního středomoří a celé východní středomoří musel děsit a vyvolávat v něm představu Boží moci a přítomnosti.

c) Bible ale hlavně mluví o průchodu Izraelitů Rákosovým mořem. Sopečné výbuchy v moři jsou vždy doprovázeny větší či menší vlnou tsunami, která ovšem začíná tím, že moře USTUPUJE. Pokud by se celá epizoda průchodu Rákosovým mořem ztotožnila s předpokládanou tsunami v roce 1470 př.n.l., dala by se pochopit i ta věc, proč Egypťané následně neměli vůbec žádnou náladu pronásledovat nějakou skupinu uprchlých otroků. A dala by se pochopit i ta věc, proč moře bylo plné těl egyptských vojáků - v té době sinajskou hranici Egypta a pobřeží Středozemního moře střežil systém egyptských pevností, který za normálních okolností by byl pro jakoukoliv skupinu uprchlých otroků nepřekročitelný. Ale při sopečném výbuch na ostrově Santorini a při totálním zmatku a rozvratu, který musela způsobit doprovodná vlna tsunami, si lze snadno představit přesně to, co popisuje 14, kapitola Exodu ... totální zničení veškeré vojenské moci Egypta, která se na inkriminovaném území nacházela ... Biblický popis pak mluví neuvěřitelně verohodně ... http://online.bible21.cz/bible.php?kniha=exodus#14

8 Ania Ania | Web | 31. ledna 2011 v 23:38 | Reagovat

Podle mne má pravdu History (TV kanál)
Je to trochu pozměněná nomádská pohádka. Jak by mohli Hebrejci něco stavět, když v té době již existovali stvky dělníků?

9 Anis Anis | 14. června 2011 v 18:45 | Reagovat

Doporučuju si to přečíst v knize Genesis Konflikt od W.Veitha, tam je to racionálně, archeologicky i logicky vysvětlené, za kterého faraona a jakým způsobem to probíhalo:)

10 Pavel Pavel | 19. února 2014 v 12:57 | Reagovat

[7]:
z bodů b) a c) Vašeho výkladu čiší osvícenecká touha vyložit biblické děje přirozenou cestou, tedy bez Hospodinova zásahu. To brání pochopení biblické zvěsti, která je právě na Božím vedení založená.
Konkrétně ad b) rok 1470 je asi pár staletí před hlavní vlnou exodu. Oblakový a ohnivý sloup v biblickém popisu daleko přesahuje možnosti jednoho (nebo i opakovaného) vulkanického výbuchu.
ad c) zvolil bych přesnější překlad nebo hebrejský originál Bible. Zbývá otázka jak je možné, že Vaše vlna tsunami podivuhodně rozlišila Izraelity a Egypťany? Že by civlisté s dětmi a ženami, se stády a množstvím bagáže byli uchráněni před vlnou, která smetla armádu i pohraniční stráže?

11 Pavel Pavel | 19. února 2014 v 13:00 | Reagovat

[8]:
Stovky (i dělníků) existovaly s ypsilonem. A proč by nemohli mezi pomocnými stavebními silami být i Hebreové? Exodus 1 vysloveně uvádí, že pro faraonova města Rameses a Pitom (v.11).

12 anx anx | 12. srpna 2014 v 21:12 | Reagovat

[10]: Proč by to nemohlo probíhat přirozenou cestou? Pro mě je vždycky podezřelé, když se věci snaží vysvětlovat za každou cenu cestou náboženského dogmatismu. Copak Bůh nemůže zasahovat formou naprosto přirozenou?
Já myslím, že se tyto Biblí popisované události, mohly klidně odehrávat v různých obdobích egypstké historie, nezávysle na sobě. Sloučeny mohly být až později.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama